|
|
Příprava a charakterizace TiO2 nanotrubiček dekorovaných stříbrem pro biomedicínské účely
Bílek, Ondřej ; Horynová, Miroslava (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce shrnuje poznatky z oblastí syntézy, charakterizace a využití nanotrubiček z oxidu titaničitého a jeho kombinace s nanočásticemi stříbra pro biomedicínské účely. Součástí práce jsou i základní protokoly práce s buněčnými kulturami a bakteriemi. Praktická část této diplomové práce se zaměřuje především na syntézu tubulárních struktur z oxidu titaničitého pomocí anodické oxidace 500nm titanové vrstvy a následné dekorování nanotrubiček stříbrem pomocí elektrodepozice. Závěr praktické části je věnován testování antibakteriálních vlastností nového materiálu a zkoumání vlivu množství elektrodeponovaného stříbra na adhezi MG-63 buněk. Vlastnosti nového povrchu jsou vždy porovnávány s referenčním vzorkem, který je tvořen nanotrubičkami z oxidu titaničitého bez stříbra.
|
|
|
Studium vlivu zaváděného plynu na generaci nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách
Simić, Sanja ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce je zaměřená na připravu a charakterizace Ag nanočástic pomocí plazmatu generovaného elektrickým výbojem v kapalinách. Podrobněji je zkouman DC výboj a vznik hydroxylových a vodíkových radikálů. Jedná se o chemické redukci in-situ, která je jeden z nejduležitějších způsobů připravý Ag nanočástic protože je jednoduchý a ekonomický a může realizovat lepší kontrolu rozměrů velikosti pomocí optimalizace experimentálních parametrů. Během experimentu bylo pracováno na změně různých parametrů jako je koncentrace výchozícho roztoku, vodivost, pH roztoku, intenzita a polarita aplikovaného napětí. Různé parametry, jako velikost částic, tvar, specifický povrch, krystalinita a mnoho dalších mohou ovlivnit vlastnosti nanočástic. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou pro kontrolu syntézy nanočástic a jejich následné aplikace zásadní podrobná analýza plazmatu a generovaných nanočástic. V této práci analýza plazmatu byla provedena optickou emisní spektroskopií (OES) a charakterizace nanočástic UV-VIS spektroskopií a skenovácí elektronovou mikroskopii (SEM). Stříbrné nanočástice nachází uplatnění v mnoha odvětvích průmyslu jako jsou potravinařský, textilní, stavební, a energetický průmysl stejné jako v medicině, kosmetologii a farmacii. Díky širokém využití představují budoucnost v oblasti nanotechnologii.
|
|
|
Studium vlivu zaváděného plynu na generaci nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách
Simić, Sanja ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce je zaměřená na připravu a charakterizace Ag nanočástic pomocí plazmatu generovaného elektrickým výbojem v kapalinách. Podrobněji je zkouman DC výboj a vznik hydroxylových a vodíkových radikálů. Jedná se o chemické redukci in-situ, která je jeden z nejduležitějších způsobů připravý Ag nanočástic protože je jednoduchý a ekonomický a může realizovat lepší kontrolu rozměrů velikosti pomocí optimalizace experimentálních parametrů. Během experimentu bylo pracováno na změně různých parametrů jako je koncentrace výchozícho roztoku, vodivost, pH roztoku, intenzita a polarita aplikovaného napětí. Různé parametry, jako velikost částic, tvar, specifický povrch, krystalinita a mnoho dalších mohou ovlivnit vlastnosti nanočástic. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou pro kontrolu syntézy nanočástic a jejich následné aplikace zásadní podrobná analýza plazmatu a generovaných nanočástic. V této práci analýza plazmatu byla provedena optickou emisní spektroskopií (OES) a charakterizace nanočástic UV-VIS spektroskopií a skenovácí elektronovou mikroskopii (SEM). Stříbrné nanočástice nachází uplatnění v mnoha odvětvích průmyslu jako jsou potravinařský, textilní, stavební, a energetický průmysl stejné jako v medicině, kosmetologii a farmacii. Díky širokém využití představují budoucnost v oblasti nanotechnologii.
|
|
|
Vývoj a testování nových typů aktivních povrchů pro studium povrchem-modifikovaných optických procesů biologicky významných molekul
Sutrová, Veronika ; Vlčková, Blanka (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Hydrosoly stříbrných nanočástic (AgNČ) připravené redukcí AgNO3 buď NaBH4 (BH hydrosol AgNČ), nebo NH2OH·HCl (HA hydrosol AgNČ) modifikované přídavkem HCl byly charakterizovány spektry plasmonové extinkce a transmisní elektronovou mikroskopií a jejich SERS (Surface-enhanced Raman Scattering) aktivita byla otestována měřením SERS a SERRS (Surface-enhanced Resonance Raman Scattering) spekter testovacích adsorbátů 2,2'-bipyridylu (bpy) a 5,10,15,20-terakis(1-methyl-4-pyridiumyl)-21H,23H-porfinu (H2TMPyP) a určením jejich SERS nebo SERRS spektrální mezí detekce při λexc = 532 nm. Pro oba typy hydrosolů AgNČ bylo zjištěno, že přídavkem HCl a následným přídavkem adsorbátu dochází k přerůstání AgNČ a rovněž k tvorbě jejich kompaktních agregátů spojených s tvorbou Ag(0) adsorpčních míst. Mez detekce bpy v makroskopickém uspořádání v kyvetě činila v systému HA hydrosol AgNČ/HCl/bpy 1·10-9 M a v systému BH hydrosol AgNČ/HCl/bpy 1·10-8 M přičemž detegovanou formou je Ag(0) povrchový komplex. O 1 řád nižší mez detekce bpy v systému s HA hydrosolem AgNČ je připsána účinnějšímu přerůstání AgNČ v HA hydrosolu a tudíž účinnější tvorbou "hot spots" a jeho větší extinkcí při 532 nm. Mez detekce H2TMPyP je v obou hydrosolových systémech stejná, a to 1·10-7 M. Důvodem jsou zřejmě ztráty signálu způsobené částečnou...
|
|
|
Příprava a charakterizace TiO2 nanotrubiček dekorovaných stříbrem pro biomedicínské účely
Bílek, Ondřej ; Horynová, Miroslava (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce shrnuje poznatky z oblastí syntézy, charakterizace a využití nanotrubiček z oxidu titaničitého a jeho kombinace s nanočásticemi stříbra pro biomedicínské účely. Součástí práce jsou i základní protokoly práce s buněčnými kulturami a bakteriemi. Praktická část této diplomové práce se zaměřuje především na syntézu tubulárních struktur z oxidu titaničitého pomocí anodické oxidace 500nm titanové vrstvy a následné dekorování nanotrubiček stříbrem pomocí elektrodepozice. Závěr praktické části je věnován testování antibakteriálních vlastností nového materiálu a zkoumání vlivu množství elektrodeponovaného stříbra na adhezi MG-63 buněk. Vlastnosti nového povrchu jsou vždy porovnávány s referenčním vzorkem, který je tvořen nanotrubičkami z oxidu titaničitého bez stříbra.
|
|
|
Development and optimization of systems for SERS on single molecule level
Michlová, Magdalena ; Vlčková, Blanka (vedoucí práce) ; Pfleger, Jiří (oponent) ; Procházka, Marek (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Byly připraveny dimery, malé agregáty a kompaktní agregáty Ag nanočástic (NP), navázané chemicky na povrch pevných podložek. Těmito podložkami byly buď Cu či Au TEM síťky s vrstvou SiO2 nebo sklíčka, obojí s povrchem funkcionalizovaným 3-aminopropyltrimethoxysilanem (APTMS). Kompaktní agregáty Ag NP obsahující protoporfyrin IX (PPIX) byly připraveny působením chloridů na Ag sol v přítomnosti PPIX. Dimery a malé agregáty Ag NP byly sestaveny s využitím vybraných molekulárních spojek: 4,4'- diaminoazobenzen (DAAB), 4,4'-diaminoterfenyl (DATP) a 5,10,15,20-tetrakis(4-aminofenyl)porfin (TAPP). Jako nejúčinnější postup jejich přípravy se ukázala třístupňová procedura sestávající (i) navázání izolovaných Ag NP na povrch podložky prostřednictvím NH2 skupin APTMS, (ii) adsorpce molekulární spojky přes jednu z jejích NH2 skupin a (iii) připojení dalších Ag NP ke zbývající volné NH2 skupině. Při této proceduře byla využita funkcionalizace Ag NP citrátovými anionty ke kontrole kolmé adsorpční geometrie molekulárních spojek, přičemž adsorbované citrátové ionty fungovaly jako účinná preorientační matrice. Vzdálenosti mezi jednotlivými dimery či malými agregáty byla určena dostatečnou vzdáleností mezi izolovanými Ag NP v prvním kroku výše zmíněné třístupňové procedury. Byla také vyvinuta strategie pro...
|
host ::
RSS.